Noc ze středy na čtvrtek 22. června nebyla úplně klidná. Obrátili se na nás příbuzní seniora, který se

od středečního odpoledne pohřešoval na Kolínsku. Domluvili jsme podrobnosti a ve 4 hodiny ráno

vyrazili ( Dana, Gerda a já )na místo. V 6 hodin se tu konala koordinační schůzka.. Stáří eventuelní

stopy bylo v té chvíli cca 13 hodin, což je čas, který v současnosti Gerda z Křivoklátských hvozdů

( 4,5 roku ) opakovaně zvládá..

Jenže nic není tak složité, aby to nemohlo být ještě těžší. Lokalizace telefonu pohřešovaného těsně

předtím, než se úplně vybil, ukázala prostor o výměře cca 15 km 2. . Vešlo se do něj cca 5 vesnic včetně

jejich extravilánu.

Svědectví o pohybu pohřešovaného bylo pramálo, ale i s tím se muselo pracovat. Naším úkolem tak

bylo ověřovat jejich pravdivost a navrhovat vyloučení těch nepřesných. Následně ověřená místa

propojit do předpokládaného postupu osoby.

Terénem, na kterém jsme se s Gerdou pohybovali, byl z 99% silniční povrch, ozvláštněný neustálým

koloběhem náklaďáků z blízkého kamenolomu. Mezi 8 – 9 hodinou, kdy stáří stopy stouplo na 15 a

16 hodin, se teplota asfaltu vyšplhala natolik, že jsme museli častěji zastavovat k napojení psa. Kolem

půl desáté jsme měli svůj díl práce hotový a čekali jsme na eventuelní nová svědectví a pokyny.

Hledanou osobu nalezla jiná složka zásahu.

Gerda pracovala za podmínek, překračujících únosné meze. Na všech křižovatkách poctivě ověřila

všechny směry, prolezla autobusové čekárny a opuštěné zemědělské stavby. Její soustředění při

sledování pachové stopy, vzhledem k nastupující únavě a zkušenostem, bylo vysoké.