23.9. 2012 šla Berry terénní stopu. Jednalo se o značenou, 1,8 km dlouhou a 2 hodiny starou stopu.
Účelem takto poměrně obtížné stopy bylo ověřit momentální schopnost Berry dlouhodobě se koncentrovat na práci na různorodém terénu. Stopa vedla po polní cestě, pastvině ve složitém reliéfu, lesní cestě, štěrkem a volným lesem. To vše se několikrát opakovalo. Nešlo o to, dostat psa do úzkých a připravit ho o sebevědomí v plnění úkolů, které by přesahovaly jeho současné zkušenosti.
Stopa byla značená i proto, aby se psovod mohl soustředit na čtení svého psa. Bylo dohodnuto, že pokud to bude nezbytné, Berry pomůžeme, aby práci dokončila.
Berry zahájila práci přestavováním hodin v hlavě. Měla na to pár desítek metrů po polní cestě. Brzy to zvládla a první lom už jí zastihl připravenou. Evidentně jí to zvedlo náladu, protože do dalšího už vpadla dost suverénně. Bohužel to bylo na dně rokle, vlastně na křížení dvou roklí a pachové poměry tam panovaly pod psa. Chybělo tam včasné povzbuzení od psovoda. Na dalším lomu do strmého svahu už bylo vidět, že pochopila zákonitosti proudění na tomhle place. Jenže to už vešla do lesa a všechno bylo zase jinak. Velmi dobře si vedla na svážné štěrkové cestě a naprosto přesně z ní odbočila do volného lesa. Na dně lesní rokle s potůčkem, asi ve dvou třetinách trasy, začala být na Berry znát únava. Napila se a pokračovala statečně až do prostoru cíle, kde už na ni čekal velký pachový mrak, protože Dana coby kladeč tam už nějakou chvilku čekala. Kapku jí přeběhla, ale nakonec našla a velká pochvala nastala.
Teď máme docela slušný snímek za „zátěžového“ testu. Je potřeba mu co nejlépe porozumět, rozložit ho na jednotlivé úkony a vrátit se k nim v krátkých, dílčích a jednoúčelových stopách.