Měl jsem problém, tedy alespoň doufám, že už vím jak na něj. Suverénní Gerda najednou
jakoby si přestala věřit při řešení křižovatek. Jestli znáte povídku od pana Wericha, ve které
ho přijímají do Hádankářského klubu . Dají mu otázku : „má to čtyři nohy, ocas, je to chlupaté
a štěká to. Co to je ? No to je přeci p.., moment, to bude nějakej chyták …..“ (velmi volně
prezentováno ).
Tak takhle nějak uvažovala Gerda, když vstoupila na křížení cest. Na první dobrou odbočila
správně, ale potom začala ověřovat ostatní směry a to tak dlouho, až si přestala věřit. Udělal
jsem s ní kolo kolem křižovatky, no, sám bych to už měl vyčuchaný. Zkrátka, nepoznával jsem
jí.
Tak jsme na ní s Danou vymysleli lest. Měla podobu 3 křižovatek. Na první měla pachový
předmět pár metrů za správným výchozem, ostatní už byly bez berliček. Zvolili jsme stopu
lehce středního stáří, viz protokol. Vyšla dobře, po příchodu ke křižovatce nastoupila do
správného směru, ale nezklamala a brzy začala připomínat družici. Nechal jsem jí a sledoval,
jak pomalu rotuje směrem k pachovce. Když do ní strčila ten svůj chlupatej čumec, zapřel
jsem se a pochválil jí za nález. Vzápětí jsem jí navrhl, aby pokračovala v práci. Druhou a třetí
křižovatku zvládla sice s ověřováním, ale s jistotou vyšla správným směrem. Budeme
samozřejmě pokračovat v nácviku, ale na začátek to nebylo špatný.