Trénink záchranného stopování Ari 30. 3. 2017

Ari šla starší stopu v přírodě po mnoha měsících (moje zdravotní problémy + zima) a bylo to znát, když si stopu vyhledávala – řekla bych, že věděla koho hledá a šla najisto jako na čerstvou stopu a pak zjistila, že po dvou hodinách už musí hledat jinak. Musela si trochu upravit přístup, ale i tak začala bez velkých okolků, stopu si našla a sledovala. Každou chvíli se ale zastavila a rozhlížela – já se domnívám, že za to mohly rány, které se ozývaly od sloupu s vysílačem – prostě přerušila práci, aby si ohlídala okolí. Nepřišlo mi to jako „lelkování“ na stopě, spíš ostražitost. Jak rány přestaly (to jsme byly po hřbitovem), přestala se rozhlížet. Do lesa jsme vešly trochu nad stopou, ale v lese jsme se rychle dostaly na správnou stopu – viz videem zaznamenané značení. Trochu se zamotala v závěru – pach byl patrně odfouknutý od cesty (kde měla zatočit vlevo) směrem k silnici a chvilku jí trvalo, než si ověřila, že tudy cesta nevede:)) Závěr byl čistě provedený. Škoda, že jsem zapomněla zapnout sledování v mobilu…:))

Celkově bych řekla, že se na práci těšila, nedělala jí velké problémy, byť velmi dlouho netrénovala. Stopa nebyla dlouhá, ale byla technicky náročná – množství povrchů a na poli hodně foukalo. Terén byl ale přívětivý – před tím, než jsme šly na stopu trošku zapršelo.

Ari šla starší stopu v přírodě po mnoha měsících (moje zdravotní problémy + zima) a bylo to znát, když si stopu vyhledávala – řekla bych, že věděla koho hledá a šla najisto jako na čerstvou stopu a pak zjistila, že po dvou hodinách už musí hledat jinak. Musela si trochu upravit přístup, ale i tak začala bez velkých okolků, stopu si našla a sledovala. Každou chvíli se ale zastavila a rozhlížela – já se domnívám, že za to mohly rány, které se ozývaly od sloupu s vysílačem – prostě přerušila práci, aby si ohlídala okolí. Nepřišlo mi to jako „lelkování“ na stopě, spíš ostražitost. Jak rány přestaly (to jsme byly po hřbitovem), přestala se rozhlížet. Do lesa jsme vešly trochu nad stopou, ale v lese jsme se rychle dostaly na správnou stopu – viz videem zaznamenané značení. Trochu se zamotala v závěru – pach byl patrně odfouknutý od cesty (kde měla zatočit vlevo) směrem k silnici a chvilku jí trvalo, než si ověřila, že tudy cesta nevede:)) Závěr byl čistě provedený. Škoda, že jsem zapomněla zapnout sledování v mobilu…:))

Celkově bych řekla, že se na práci těšila, nedělala jí velké problémy, byť velmi dlouho netrénovala. Stopa nebyla dlouhá, ale byla technicky náročná – množství povrchů a na poli hodně foukalo. Terén byl ale přívětivý – před tím, než jsme šly na stopu trošku zapršelo.

Video ZDE