Ve čtvrtek odpoledne jsme s Gerdou absolvovali stopu, která měla za cíl zklidnění práce, soustředění a pracovní nasazení v extrémě suchém porostu. Gerdina práce se mi líbila a tak jsem pro samé nadšení neudělal v poslední cca 1/5 pauzu na napití a krátký odpočinek. Došlo mi to ve chvíli, kdy Gerda začala generalizovat průběh stopy a spoléhala na to, že se už dostala do pachového mraku. Došla, našla, ale já bych se nejradši neviděl. Poučení pro příště.